Reakce stínek na světlo

Cílem výukové sekvence je ukázat, zda jsou žáci schopni sami na základě experimentu ověřit svou hypotézu.

Učitelka žákům prezentuje prostřednictvím interaktivní tabule fotografie stínek. Úvodní rozhovor směřuje učitelka k životnímu prostředí stínek, které bude předmětem žákovského bádání. Žáci postupně jmenují prostředí, v nichž stínky sami v minulosti pozorovali.

Tip: pro více informací o stínkách si můžete přečíst texty na uvedených odkazech:

http://www.naturabohemica.cz/porcellio-scaber/

https://www.stoplusjednicka.cz/korysi-vlhkeho-stinu-nezname-stinky-patri-mezi-caste-obyvatele-zahrad-i-domu

Učitelka demonstruje výzkumný materiál (stínky) a vyzývá žáky k pokládání otázek zaměřených na to, co by se mohli o stínkách dozvědět.

Žáky formulované otázky jsou zapisovány na tabuli.

Učitelka demonstruje výzkumný materiál (stínky) a vyzývá žáky k pokládání otázek zaměřených na to, co by se mohli o stínkách dozvědět.

Žáky formulované otázky jsou zapisovány na tabuli.

Úkol: Žáci formulují otázky na kvalitativní údaje o stínkách. Uveďte dva příklady otázek na kvantitativní údaje, které by mohli žáci zjišťovat:

Otázka: Jak dialog žáků s učitelkou přispívá k porozumění učivu?

Učitelka vybírá jednu z výzkumných otázek a formuluje ji přesněji.

Žáci prezentují své hypotézy tak, jak je ve dvojicích formulovali:

1. Při nasvícení se stínka zabalí do klubíčka
2. Stínka se přesune do tmavého místa, pokud má na výběr mezi světlem a tmou.
3. Stínka vyhledá obojí, světlo i stín
4. Stínka vyhledá tmu

Učitelka udílí pokyny k návrhu pokusu a nabízí pomůcky, ze kterých si žáci mohou vybrat ty, které budou k pokusu potřebovat.

Žáci při zmínce, že budou navrhovat a provádět experiment jeví nadšení.

V této fázi žáci nejprve design experimentu promýšlejí.

Žáci postupně po skupinách (dvojicích) prezentují svůj design experimentu.

1. Přikrýt částečně misku se stínkami tmavým papírem a sledovat, kam se přesunou stínky.

- další skupiny to mají podobně

2. Zesílit efekt dalším zdrojem světla

Otázka: Je v této fázi využit nějaký typ hodnocení výsledků činnosti (úvah) žáků? Jestliže ano, v jaké podobě?

Učitelka sjednocuje design experimentu pro celou třídu.

Se žáky se dohodne na tříminutových intervalech pozorování.

Představí pracovní list pro zápis průběhu a výsledku experimentu.

Pracovní list

Graf

Samostatná práce žáků a útržkovitá diskuse o designu experimentu.

Během činnosti se při komunikaci učitelky s žáky objevují náznaky hodnocení.

Úkol: Navrhněte, jak byste více posílili zpětnovazebnou roli formativního hodnocení během komunikace se žáky při provádění experimentu.

Žáci prezentují svá zjištění a hodnotí, zda se jim potvrdila jimi formulovaná hypotéza či nikoli.

V pracovním listu je vidět počty stínek v obou prostředích během všech opakování experimentu.

Výsledky:

Výsledek1

Výsledek2

Jedna z dvojic prezentuje další fakta z vlastního experimentu, při němž se žáci pokusili dráždit stínky pinzetou a zkoumali jejich reakce. Popisují reakci stínek.

Učitelka vysvětluje, že se jedná o zavedení další proměnné do pokusu, která může výsledky ovlivnit.

Jedna z dvojic prezentuje další fakta z vlastního experimentu, při němž se žáci pokusili dráždit stínky pinzetou a zkoumali jejich reakce. Popisují reakci stínek.

Učitelka vysvětluje, že se jedná o zavedení další proměnné do pokusu, která může výsledky ovlivnit.

Otázka: Domníváte se, že termín „proměnná“ je v této chvíli pro žáky srozumitelný v kontextu daného experimentu?

Otázka: Jak byste vysvětili problematiku zavedení nové proměnné vy? 

Další dvojice prezentují své výsledky.